Vyrobte si přípravky proti škůdcům rostlin

Při pěstování rostlin se můžeme setkávat s nejrůznějšími škůdci, kteří znehodnocují naše výpěstky. Jako efektivní řešení se nabízí výroba odvarů, výluhů, nálevů a extraktů z bylin, díky kterým pěstované rostliny nebudou napadány.

Text: Simona Albrechtová

shutterstock_618592676Vyzrajte na mandelinku bramborovou

Pokud chcete mít letos bramborovou nať bez mandelinek, vyzkoušejte extrakt z květů nestařce (Ageratum sp.). Pro jeho výrobu budete potřebovat 300 gramů sušených květů a dva litry 50% alkoholu.

Květy v alkoholu jeden den macerujeme a poté přecedíme přes pláténko. Doporučuje se tento extrakt smíchat s extraktem z pyrethra v poměru 1:1 a poté udělat 1% roztok. Postřik je nutné podle potřeby opakovat.

Proti mandelince bramborové můžeme použít také extrakt z oddenku puškvorce obecného (Acorus calamus). 500 gramů oddenku rozemeleme a smícháme s 2,5–3 litry vody. Necháme macerovat cca dva dny, a když si vzpomeneme, tak promícháme. Poté zfiltrujeme a přidáme pět litrů vody.

Nejlepším řešením je však extrakt ze semen koriandru setého (Coriandrum sativum). Z literatury je znám jeho velmi efektivní účinek, kdy extrakt způsobil zastavení růstu a následnou smrt larev mandelinky. Pro výrobu potřebujeme 200 gramů rozemletých semen koriandru, která následně macerujeme po dobu dvou dní v 50% alkoholu či rostlinném oleji. Občas protřepeme, a když je hotovo, zfiltrujeme přes pláténko. Získaný extrakt smícháme s dvaceti mililitry tekutého mýdla a pro samotný postřik uděláme 5–10% roztok. Tímto extraktem můžeme stříkat také zelí, na které pak nebudou klást motýli vajíčka. Je také ideálním pomocníkem proti mšicím.


 

br-7-2017-maketaBylinky revue 7
Termín vydání: pátek 30. 6. 2017
Žádejte v prodejnách tisku
Predplatne
Tel.: +420 225 985 225
(všední dny 08:00 – 18:00)

Zbavte se housenek

Postrachem každého pěstitele jsou rostliny obsypané desítkami či stovkami housenek, které vesele likvidují jeden výpěstek za druhým. Na housenky bělásků můžeme použít extrakt ze zběhovce (Ajuga sp.). Extrakt působí jako antifídant, což znamená, že škůdce zůstane sice na rostlině, ale hladoví tak dlouho, než zahyne. 100 gramů nasušených rostlinek zběhovce rozdrtíme a smícháme se dvěma litry vody. Necháme macerovat dva dny, přefiltrujeme a ihned používáme pro postřik. Tento extrakt neředíme.

Pokud nás trápí housenky bělásků a také obaleče jablečného, můžeme zkusit extrakt z listů rajčete jedlého (Lycopersicon esculentum). Extrakt působí antiovipozičně, což znamená, že odpuzuje a zabraňuje škůdci kladení vajíček. Do hrnce dáme suché nadrcené listy rajčete a povaříme s deseti litry vody. Přecedíme a ředíme v poměru 1:2. Nakonec přidáme 50 gramů mýdla.

Proti housenkám běláska zelného, zápředníčka polního, můry zelné a také larvám mandelinky bramborové je výborným prostředkem extrakt z rozmarýny lékařské (Rosmarinus officinalis), na který budeme potřebovat 200 gramů nasušených rozdrcených rostlin, které zalijeme 700 mililitry kvalitního alkoholu a necháme dva dny louhovat. Poté přefiltrujeme a přidáme 15 mililitrů tekutého mýdla. Z tohoto extraktu vyrobíme až sedm litrů postřiku. Nemáme-li rozmarýnu, nemusíme zoufat. Stejně působí také extrakt z dobromysle (Origanum sp.), majoránky, mateřídoušky, tymiánu (Thymus sp.), aksamitníku (Tagetes sp.), routy vonné (Ruta graveolens) a šalvějě (Salvia sp.), které vyrobíme obdobným způsobem.

shutterstock_242285773Jak na savý hmyz

Velmi nepříjemnými škůdci jsou třásněnky, svilušky, mšice a molice. Na všechny tyto nevítané škůdce platí česnek. Pokud máte pár stroužků česneku nazbyt, zkuste vyrobit extrakt. Příprava je velmi jednoduchá: 100 gramů jemně nasekaných stroužků smícháme s 200 mililitry rostlinného oleje a necháme den macerovat. Poté přilijeme půl litru vody, přidáme deset mililitrů tekutého mýdla, promícháme a necháme ještě minimálně hodinu macerovat. Nakonec přefiltrujeme a smícháme s deseti litry vody. Postřik provádíme navečer nebo časně ráno.

Na mšice, svilušky a molice spolehlivě funguje extrakt z kvetoucí natě pelyňku (Artemisia sp.). Zhruba 250 gramů sušeného pelyňku necháme dva dny macerovat s jedním a půl litrem 40% lihu. Poté přefiltrujeme a smícháme s dvaceti mililitry tekutého mýdla a třiceti mililitry rostlinného oleje. Promícháme a ředíme s vodou na 10% roztok.

Další metodou je příprava odvarů. Proti sviluškám na zelenině a mšicím se osvědčuje odvar z přesličky rolní (Equisetum arvense). Natrháme kilo a půl čerstvých rostlin, které zalijeme deseti litry vody a den macerujeme. Poté hodinu povaříme, necháme vychladnout a přecedíme. Nemáme-li k dispozici čerstvou přesličku, lze využít i 200 gramů sušených rostlin. Postřik je nutné opakovat, postřikujeme proto tři dny po sobě 20% roztokem.

Vynikajícím, avšak méně známým prostředkem na mšice, molice a svilušky je extrakt ze semen nebo kořenů parchy saflorové (Leuzea carthamoides) známé spíše pod názvem maralí kořen. Půl kila rozdrcených suchých kořenů či 250 gramů rozdrcených semen macerujeme ve dvou litrech 30% alkoholu. Po dvou dnech přefiltrujeme a naředíme na deset litrů. Postřik jednou za týden opakujeme. Jeho výhodou je také to, že zabraňuje žíru mandelince bramborové.

shutterstock_51678826Trápí vás mravenci?

Mravenci škodí tím, že „chovají“ mšice, které vylučují medovici, jíž se mravenci živí. Mravenci si mšice nosí přímo do mraveniště, ochraňují je, pasou či přenášejí na nové rostliny. Mohou škodit v pařeništích, sklenících, ale také v bytech, tam je nevítaným hostem takzvaný mravenec „faraon“.

Jako prostředek pro úspěšný boj proti mravencům můžeme využít prokvašený výluh z dubové kůry. Pro jeho výrobu sbíráme kůru z kmene dubu (Quercus sp.). Zhruba kilo drcené kůry zalijeme dvěma litry vody a necháme kvasit, přičemž jej každý den promísíme a provzdušníme. Za dva až tři týdny je výluh hotov. Poznáme to tak, že se na povrchu již netvoří pěna. Při chladném počasí může tento proces trvat déle.

Repelentní účinek na mravence má také extrakt z chilli papriček. K jeho výrobě budeme potřebovat 100 gramů mletých chilli papriček, které budeme macerovat s jedním litrem 50% alkoholu. Druhý den směs přefiltrujeme a macerát naředíme na 10% roztok.

Velmi účinný je také extrakt z vratiče obecného (Tanacetum vulgare), který má silný repelentní účinek. Na výrobu potřebujeme 500 gramů čerstvých květů, které rozmixujeme, přidáme pět litrů vody a deset mililitrů tekutého mýdla. Směs necháme do druhého dne macerovat, poté přecedíme a doplníme vodou na osm litrů. Takto připraveným postřikem rostliny stříkáme až do skanutí listů. Zmíněné extrakty odpudí nejen mravence, ale jsou také vhodnou ochranou proti žravým a savým škůdcům. Zabijeme tak dvě mouchy jednou ranou.

Pokud vás trápí mravenčí cestičky kolem domu a roste vám na zahrádce šanta, tak věřte, že vás tohoto problému dokáže zbavit. Natrháme zhruba 300 gramů a necháme usušit. Poté jí necháme den macerovat v třicetiprocentním alkoholu. Po přefiltrování roztok smícháme s deseti mililitry tekutého mýdla, naředíme na deset litrů a můžeme použít. Extrakt je také výborným pomocník v boji proti mandelince a housenkám

Na moly i „skladišťáky“

Ne nadarmo se dávají do skříní sáčky se sušenou levandulí lékařskou (Lavandula officinalis), které skříň provoní a ještě nás zbaví molů v šatníku. Pokud se v místnosti chcete zbavit také skladištních škůdců, much či komárů a pavouků, použijte levandulový olej, který v dané místnosti necháte odpařit.

Další alternativou je esenciální olej z bazalky pravé (Ocimum basilicum) či puškvorce obecného (Acorus calamus), který má také insekticidní účinky proti skladištním škůdcům.

Jak na krtky a hryzce?

Určitě znáte situaci, kdy posekáte trávník či zasázíte nové rostliny a druhý den či pár dnů na to je celá vaše práce znehodnocena díky krtincům. Velkou pohromu může způsobit i hryzec, který poškozuje kořeny, zejména pak ovocných stromků. K odpuzení hryzců a krtků pomáhá prokvašený výluh z listů bezu černého (Sambucus nigra).

Jak takový výluh připravit? Vhodnou nádobu naplníme ze tří čtvrtin rozsekanými čerstvými listy bezu, poté je zalijeme nejlépe dešťovou vodou. Za dva dny začne kvasný proces, poté výluh každý den promísíme a provzdušníme. Za dva až tři týdny je zákvas hotov, má tmavou barvu a na jeho povrchu se netvoří pěna. Následně jej přefiltrujeme, rostlinné zbytky můžeme využít k mulčování či jako přísadu do kompostu. K odpuzení krtků a hryzců vléváme neředěný výluh přímo do nor.

Zdroj: Botanické pesticidy, Roman Pavela