Alternativní výživové směry

Vegetarián, vegan nebo vitarián – nezasvěcenému tato slova zní možná podobně. Pojďme si nyní do detailu vysvětlit, jaký je mezi nimi vlastně rozdíl.

Vegetariánství je způsob stravování, kdy se člověk vzdává konzumace masa a masných výrobků (včetně například sádla či želatiny). BUTTON-PREDPLATNEMůže mít pestrou paletu odnoží, synonymem pro něj je takzvané laktoovo-vegetariánství, které toleruje konzumaci vajec (ovo), mléka a mléčných výrobků (lakto). Existují ještě semi-výživové směry jako pesco-vegetariánství (konzumace ryb a mořských plodů), pollo-vegetariánství (vynechání červeného masa), ty už však odporují hlavní myšlence – nezabíjet živé tvory pro lidskou obživu.

Další pojmy

Vitariánství (známé také jako živá strava či anglicky raw food) se zaměřuje na nezpracovanou rostlinnou stravu, případně tu, která neprošla teplotou vyšší než 42 °C. VEGE ŽIVOTOd tohoto bodu se v potravinách začínají ničit enzymy. Vitariánský talíř obsahuje především o ovoce, zeleninu, ořechy a semena.

Fruitariánství se pak omezuje pouze na plody, které lze oddělit bez poškození rostliny.

Makrobiotika staví především na celozrnných obilovinách, zelenině (hlavně tepelně upravené a kvašené) a luštěninách. Zdůrazňuje lokální zdroje, v přímořských oblastech to mohou být i ryby a mořské plody, ale makrobiotický jídelníček se může obejít zcela bez živočišných produktů. Tím už je pak totožný s veganstvím.

Veganství je však než stravovacím rovnou stylem životním. Vegané a veganky se vzdávají nejen všech živočišných produktů a aditiv živočišného původu, ale vyhýbají se také kosmetice a drogerii testované na zvířatech, výrobkům z kůže, peří, vlny nebo hedvábí. A jaké jsou důvody se takto omezovat? Zdravotní, náboženské, ekologické, etické a často jde o kombinace několika dohromady.

Co můžu jíst?

Zatímco v očích běžného konzumenta při vynechání masa ještě mnohé k jídlu zbývá, po odečtení vajec, mléka a mléčných produktů zůstává povážlivě málo. Skutečně tomu tak je?shutterstock_236249893

Veganský i vitariánský jídelníček může být velice pestrý a bohatý. Jak tedy vypadá výživová pyramida, postavená na rostlinných zdrojích? Její základnu tvoří ovoce a zelenina, další patro zdroje sacharidů v podobě obilovin (především celozrnných), dále pak luštěniny jako záruka dostatku bílkovin. Ty obsahují také ořechy a semena, které jsou však tvořeny tuky a mají v sobě velké množství energie. Pyramidu pak na její špičce uzavírají různé doplňky (například mořské řasy, vitamín B12 a další). Pojďme se na jednotlivá patra podívat podrobněji:

(…)

Text: Pavel Ovesný

Zajímá vás více? Celý text a mnoho dalších zajímavých článků, rad a tipů najdete ve speciálu VEGE život, které vyšlo 23. září!

Layout 1