Voda se v přírodě za běžných okolností nevyskytuje v čisté formě, tedy pouze jako sloučenina vodíku a kyslíku. Mořská voda, která tvoří asi 97 procent veškeré vody na Zemi, je slaná a obsahuje průměrně 35 gramů solí v jednom litru – především chlorid sodný, chlorid hořečnatý, síran hořečnatý, síran vápenatý, síran draselný a jiné. Povrchová a podzemní voda jsou označovány jako sladké a mají výrazně menší obsah rozpuštěných látek.

BUTTON-PREDPLATNESladká voda tvoří jen nepatrnou část hydrosféry – asi 3 procenta. Z tohoto množství je téměř 70 procent vázáno v ledovcích a asi 30 procent tvoří voda podzemní (jen necelé procento představuje voda povrchová a atmosférická).

Cesta podzemní vody

Podzemní voda je obvykle čistá a pitná, protože prochází jemnými póry hornin, například pískovců, jež filtrují nečistoty. BR-09-2016-MAKETA-800Nicméně prvořadým prostředím, ve kterém se vsáknutá srážková voda zbavuje nečistot, je poměrně slabá vrstva průlinově propustných zemin tvořících povrch, jež je oživená jak mikroorganismy, tak kořeny rostlin. Tato oživená vrstva zasahuje většinou jen několik málo metrů pod zem, nicméně její funkce je v rámci koloběhu vod nenahraditelná.

K doplňování zásob podzemní vody dochází infiltrací srážkových vod do zvětralinového pláště prakticky po celé ploše území. Infiltrované vody postupují gravitací zprvu víceméně vertikálně nesaturovanou zónou horninového prostředí, tedy vrstvou, ve které se voda vyskytuje pouze při prosakování srážkové vody, až k souvislé hladině podzemní vody.

Po jejím dosažení se vertikální směr postupu horninovým prostředím změní v kvazi horizontální, směřující k místu odvodňování – erozivní bázi tvořené údolím povrchového vodního toku. shutterstock_373268758Nicméně velikost zvodnění v geologické struktuře není homogenní, je závislá zejména na velikosti rozpukání horniny v tom kterém místě. To platí i průlinově propustných pevných horninách (pískovcích).

Velmi složitá je cesta podzemní vody v geologických strukturách, ve kterých byly původně vodorovně usazené vrstvy (střídající se propustné a nepropustné) při horotvorných pochodech zvrásněny do řady depresí (synklinál) a elevací (antiklinál).

Taková strukturní stavba se na našem území vytvořila zejména v území, které bylo v druhohorách zaplaveno svrchnokřídovými mořem a dnes pokrývá zhruba severní polovinu Čech mimo hraničních hor. shutterstock_383789224V synklinálních částech zaujímajících stovky čtverečních kilometrů došlo k vytvoření nádrží podzemní vody, u nichž území tvorby podzemních vod, tj. prostorů, ve kterých srážkové vody pronikají do země, jsou od míst využití nebo přirozeného odvodňování prameny vzdálena desítky i stovky kilometrů.

Vlasové pukliny

Zde musíme trochu odbočit. Mluvíme-li o nádrži podzemní vody, nesmíme si představovat, že pod zemí jsou nějaké podzemní prostory vyplněné vodou, jakási podzemní jezera, jak občas tvrdí někteří samozvaní „odborníci“. Voda je zde shromažďována v průlinách a puklinách horninového masivu, které jsou většinou velmi drobné až vlasové, avšak je jich nesmírné množství.shutterstock_401170525

Nelze mluvit ani o „křižování pramenů“, které při své činnosti často zmiňují proutkaři: voda pod zemí se v žádném případě nevyskytuje v nějakých potrubích, která se někde křižují.

(…)

Text: RNDr. Vojtěch Kněžek

Zajímá vás více? Celý text a mnoho dalších zajímavých článků, návodů, rad a tipů najdete v zářijovém vydání Bylinky revue a speciálu Zdravé svačiny!

FCB-BANNER-9-2016Magazíny si můžete výhodně předplatit ZDE a seznam trafik naleznete ZDE.