Petržel rozhodně patří k hlavním bylinkám, ze kterých se skládá ta správná bylinková zahrádka. Kdo má zahradu, jistě nezapomíná ani na kudrnatou petrželku, která se pěstuje pro nať, ani na její příbuznou, kterou vyhledáváme pro kořen. Pokud zahradu nemáte, nevadí! I tak si můžete petržel vypěstovat, protože se jí dobře daří i v květináči na okně.
Petrželka neboli petržel zahradní (Petroselium hortense) pochází z východního Středomoří a do Evropy se rozšířila počátkem 9. století díky válečnému tažení Karla Velikého, franckého krále a prvního císaře římského. Nyní ji nalezneme v celém mírném pásmu. Byla však užívána už ve starověku, a to nejen jako kuchyňské koření, ale také jako rostlina, ze které lidé vyráběli oslavné věnce pro vítěze. Její intenzivní aroma jí přineslo i další, méně atraktivní využití – pomáhala zakrýt pach mrtvol při pohřebních rituálech. Kromě toho se ovšem jedná také o velmi užitečnou léčivku, která je i dnes v hledáčku mnoha bylinkářů.
PETRŽEL POZNÁTE PODLE TYPICKÉ VŮNĚ
Petržel je dvouletá nebo v některých případech i vytrvalá rostlina z rodu miříkovitých. V prvním roce života vytvoří přízemní růžici listů, ve druhém roce pak vyrazí až 1 metr vysoká lodyha, která nese květ. Květy jsou seskupeny do okolíků a jsou poměrně nenápadné, mají žlutou nebo žlutozelenou barvu. Objevují se v červnu a v červenci a postupně se z nich vytvářejí plody, jimiž jsou drobné šedozelené dvojnažky o velikosti asi 2-3 milimetry. Všechny části rostliny jsou aromatické a vůně petržele je naprosto typická.
CO SE Z PETRŽELE SBÍRÁ
Pro kuchyňské účely se užívá nať a kořen, pro léčebné se k těmto částem rostliny přidává také plod. Kdy je nejlepší co sbírat? Kořen se sbírá už první rok, je nutné jej důkladně očistit od zeminy, omýt a pokud možno rychle sušit. Nať se sbírá v létě prvního roku života rostliny, případně i ve druhém roce, a to v době květu. Plody se sklízejí ve druhém roce života, kdy rostlina kvete, a to nejlépe v období srpna – tehdy už je velká část plodů zralá. Všechny části rostliny je třeba dobře usušit a uložit do vodotěsných schránek, protože dobře přijímají vzdušnou vlhkost a mohly by plesnivět. Je také možné petržel zmrazit a uložit do mrazničky.
LÉČIVÉ SLOŽKY V PETRŽELCE
Specifická vůně petržele je způsobena obsahem vonných silic. Dále v rostlince najdeme organické sloučeniny síry, vitamíny A, vitamíny řady B (B1, B2, B3, B6), vitamíny C a E, kyselinu listovou, flavonoidy, chlorofyl, cenné aminokyseliny a celou řadu minerálů: draslík, fosfor, vápník a hořčík.
CO VŠECHNO PETRŽEL DOKÁŽE?
Obsahuje skutečně velké množství chlorofylu, který pomáhá čistit krev a podporuje tvorbu nových červených krvinek. Přispívá k rychlejšímu okysličení krve, k detoxu i k lepšímu hojení ran a poranění. Důležitý je i obsah kyseliny listové, která snižuje riziko degenerace mozkové tkáně, léčí záněty a kardiovaskulární onemocnění, je prevencí vzniku rakoviny a podporuje správný vývoj lidského plodu.
Protože je petržel silně močopudná, podporuje činnost ledvin (odbourává také ledvinový písek a ledvinové kameny) a pomáhá snižovat krevní tlak – pro tento účel je vhodné užívat nálev z petrželových listů. Tato léčivka je ovšem vhodná i k zevnímu užití, a to při potížích s pihami, pohmožděninami, při léčení otevřených ran i bodnutí hmyzem. Hodí se k obkladům při bodnutí vosou nebo včelou – mírní svědivou bolest, která bodnutí doprovází, a rovněž ulevuje otokům.
Kromě všech těchto účinků petržel také podporuje trávení, čistí trávicí soustavu, reguluje menstruační cyklus a posiluje ženské libido. Není však vhodná v těhotenství ve větším množství, protože by mohla vyvolat stahy dělohy. Osvědčily se i účinky na oči: petržel posiluje zrak a zpomaluje jeho slábnutí, přispívá k léčbě zánětu očního nervu a zlepšuje šeroslepost.
PĚSTOVÁNÍ V KVĚTINÁČI
Petržel je nenáročná, ale pokud se rozhodneme pro pěstování v květináči, musíme se zaměřit na pěstování rostlinek pro nať. Kořenová petržel totiž vyžaduje hlubší půdu, aby měly kořeny dostatek prostoru, a to jim v květináči nemůžeme dopřát. Dosáhnout pěkné nati ale problém není. Jak na to? Můžeme začít od semínek, která dostaneme v každém obchodě se semeny. Vysévá se v březnu a je třeba počítat s delší klíčivostí – než vzejdou, může uběhnout i 4 či 5 týdnů. Zeminu není nutné nijak zvlášť vybírat či upravovat, petržel je v tomto směru nenáročná.
JAK PETRŽEL POUŽÍT?
Listovou petržel použijete jako koření do polévek, omáček či guláše, svěží chuť a vůni zase dodá salátům. Hodí se k masu, rybám i do vaječných pokrmů. Velmi často se používá jako dekorace talíře. Kořenová je součástí klasické polévkové směsi, ale využijete ji i samostatně, polévka z ní je obzvláště aromatická. Využít se dá nejen vařená či dušená v nejrůznějších polévkách a směsích, tento kořen můžete nastrouhat čerstvý třeba do salátů.
