Ukázka z dubnových Bylinky revue, které vychází v pátek 31. března: Chráněné léčivky – 3. díl – Oměj: bylina s roztomilým názvem, ale smrtící silou

Jak by něco, co se jmenuje tak něžně – oměj šalamounek – mohlo být jedovaté? Ale je. A nejen to, je to nejjedovatější rostlina Evropy. Přesto dokáže i léčit.

BUTTON-PREDPLATNEOměj šalamounek (Aconitum plicatum) patří do čeledi pryskyřníkovitých, je až 150 centimetrů vysoký a poznáte ho i podle fialových, modrofialových a někdy i bílých květů, které tvoří hroznovité květenství. Kvete od června do srpna a mezi jeho charakteristiky patří i hlízovitě zduřelý oddenek, hojně olistěná lodyha a dlanité listy s pěti až sedmi díly a vroubky.

Plod oměje připomíná měchýřek, jenž po dotyku praskne a rozpukne. Jde o vytrvalou rostlinu, se kterou se můžete potkat na vlhčích místech, tedy například na březích potoků, u pramenů řek, ve výše položených horských oblastech.

Patří mezi zákonem chráněné rostliny. Protože je velmi dekorativní, bývá oblíbenou trvalkou i v mnoha zahradách.br-4-2017-maketa

Proč je jedovatý?

Oměj šalamounek (a nejvíc jeho zduřelé hlízovité kořeny) obsahuje alkaloidy, tedy hlavně akonitin a apelin. Akonitin přitom patří mezi jeden z nejrychleji a nejprudčeji působících jedů. Zabít vás mohou již tři gramy této látky, což bylo hojně využíváno v dobách, kdy místo střelců páchali vraždy traviči. Stejně fatální následky ale má pozření dalších druhů oměje – například oměj jedhoj, vlčí nebo různobarevný.

Ve středověku se využívalo šťávy z oměje k namáčení hrotů zbraní, které se tak staly spolehlivě smrtícími. Staří Germáni využívali oměj při různých magických rituálech a komunikaci se zemřelými. Přidával se i do mastí, které měly mít kouzelné účinky. Používal se jako jed pro zvířata – ostatně název vlčí mor pochází právě z doby, kdy se jím trávili vlci, a podle pověstí pomáhal zabíjet i vlkodlaky.

Jedovaté jsou všechny části rostliny, a pokud ho máte na zahradě, rozhodně si na práci s ním berte rukavice, jelikož se můžete přiotrávit i pouhým shutterstock_501076144dotykem – po něm můžete mít pocit mravenčení nebo znecitlivění místa dotyku.

Jak se pozná otrava?

Jde o velmi prudký jed a následky se dostavují rychle – smrt nastává během několika hodin kvůli zástavě dechu a činnosti srdce. Literatura udává, že se tak stane většinou za tři až šest hodin, ovšem kdybyste pozřeli velkou „porci“ jedu, pak klidně do čtvrt hodiny. Pokud je otrávenému poskytnuta lékařská pomoc, která spočívá ve výplachu žaludku, podání léků a která dokáže udržet jeho plíce a srdce v chodu, pak má šanci se uzdravit.

Prvním příznakem otravy je pocit mravenčení v ústech, pálení v ústech, postižený začne vidět zeleně. Pocit mravenčení přechází pak na celou hlavu a šíří se dál. Přidává se třes, pocení střídané zimnicí, posléze průjem a zvracení, následně silná tvorba slin. Jak alkaloid postupuje, odumírají končetiny, až dojde k již zmíněné zástavě srdce a plic.

(…)

Text: Anežka Nová

Zajímá vás více? Celý text a mnoho dalších zajímavých článků, návodů, rad a tipů najdete v dubnovém vydání Bylinky revue a novém rozšířeném speciálu Zdravé recepty, které vycházejí v pátek 31. března!fb-banner-0417

objednatMagazíny si můžete výhodně předplatit ZDE a seznam trafik naleznete ZDE.